U KONAMI stánku jsme si mohli vyzkoušet Pop'n Rhythm, Rock Revolution, Karaoke Revolution a DDR Hottest Party 2.
Pop'n Rhythm jak už název napovídá je napodobenina Pop'n Music. Tato hra je však na Nintendo Wii a hraje se tudíž nunchukem a wiimotem. Po výběru skladby se dostaneme do hry, kde vidíme chudinku postavičku z PNM stojící před pěti-tlačítkovém ovladači PNM. Ze shora obrazovky padají noty a naším úkolem je ve správný moment potvrdit. Noty se potvrzují pohyby doleva (levou rukou), doprava (pravou rukou), dolu (pravou nebo levou rukou) a oběma rukami k sobě.
Hra sice byla oblíbená, ale pro hardcore hráče (i občasného hráče hudebních her) toho moc nenabídne. Songlist je chudý a nejtěžší skladba ve hře obsahující asi 200 not je příliš jednoduchá, aby někoho potrápila (nahrané skóre 98%).
Hra je nepřesná. I pokus o přesný pohyb a potvrzení jenom příslušné noty spustí i potvrzení přilehlé noty. Chápu, že s tímto problémem se KONAMI radši vyhnulo myšlence používání keysoundů (to by bylo dobré psycho). Místo keysoundů však každé tlačítko vydává určitý zvuk nějakého nástroje. Toto platí pro každou skladbu a už po třech skladbách mi to šlo na nervy (slyšíte pořád to samé ať hrajete cokoliv).
Hra nabízí hraní na imaginární kytaru nebo bicí. Kytara využívá nunchuk s tlačítky C a Z a wiimote na hrabání do strun. Bicí používá obou ovladačů jako paličky. Hra byla mírně offsync, skladby byly moc dlouhé a notecharty byly moc snadné (mé nahrané skóre 99%).
Grafika je stejně jako u PNR Nintendo Wiičkovská (tudíž za nic nestojí) a dětinská. Jestli tahle hra má něco společného s Rockem tak mi to asi opravdu uniklo.
DDR Hottest Party byla oproti ostatním hrám k vidění naprostý skvost. Theme DDR Hottest Party vypadá dobře, když vezmeme v potaz to, že se jedná o práci s tou strašnou Wiičkovou grafikou. Oproti jedničce zde můžeme už používat speedmody - spíše jen jeden, který si zvolíme na začátku hry a už se s ním musíme smířit. Songlist mě vábec ničím nezaujal avšak pokud hra obsahuje unlocky jako HP1 možná se tam objeví nějaké hratelněší skladby. Stepcharty, co jsem hrála nebyly špatné a hra nelagovala jako předchůdce (což mě opravdu překvapilo!).
Skvostem večera (odpoledne) byla ukázka DDR Multiplatform a rozhovor s Naoki Maedou. DDR MP v současné době vypadá jako základní instalace Stepmanie 4. Song selection a Songwheel však už vypadají dobře. Hra je v současné době laděna do šedobílé a připomíná mi tím idance. Songselect vypadá podobně jako u GFDMXG nebo třeba PIU NX. Projíždí se bannery skladeb, pod ním se nachází obtížnosti, graf a další informace.
Hra bude obsahovat Octomove mode, což není nic jiného než Technomotion mode z Technomotion. Budeme si moci stahovat nové themy do DDRMP a skladby. DDRMP obsahuje step editor, ve kterém se pravděpodobně budou moci i skladby vytvářet.
Hra má obsahovat výběr těch nejlepších skladeb od DDR 1st mixu po DDRX.
DDRMP by měla s trochou štěstí vyjít v létě příštího roku.
Žádné komentáře:
Okomentovat